Mobile menu

Podívejte se do zákulisí života našich divadel a přečtěte si o přípravách našich programů i o tom, jak různorodou roli podle nás kultura ve společnosti má.

large

Divadlo a Tereza Chvátalová, lektorka nově otevírané Divadelní třídy CED

rozhovor

Celoživotní zájem o divadlo, ale i vzdělávání, Terezu přivedl na Katedru výchovné dramatiky na DAMU. A po absolvování do Brna, kde se mimo jiné dala do spolupráce s HaDivadlem. Má za sebou už řadu lektorských zkušeností a přes vedení rozličných skupin se nejvíce zhlédla v divadelním lektorství, které umí propojovat svět divadla a diváků, bořit hranice.

Více
large

V Divadle Husa na provázku nastává Čas srdce!

zpráva

Už mnoho desítek let klepe celý svět zcela samozřejmě na dveře našich domovů, nepředstavitelně velký, nepřehledný, ve svém celku jen těžko oslovitelný. Přešlapuje na zápraží a klade otázky tak složité, že mu na ně jako jednotlivci stěží dovedeme odpovědět. Během několika uplynulých měsíců přitom jeho klepání zesílilo a změnilo se v hromobití. Události blízké i vzdálené nejenže lomcují představami, pomocí nichž jsme se ke světu dosud vztahovali, ale překračují i zdánlivě nedotknutelné prahy našich osobních jistot.

Více
large

Jonáš Gruska: Katakomby ponúkajú možnosť oddeliť sa od pozemského sveta.

rozhovor

Jonáš Gruska je zvukový umělec, který se věnuje terénnímu nahrávání a experimentální hudbě se zaměřením na chaotické a polymetrické generativní kompozice, netradiční ladění a výzkum psychoakustických vlastností prostorů. Letos připravil kurátorskou koncepci jednorázového site-specific projektu Terénu s názvem Order of Sonic Chaos (18. 8. - 14. 9.), která vychází ze specifik katakomb Centra experimentálního divadla – čímž navazuje na projekt Spooky Butt pod kurátorskou záštitou Šimona Kadlčáka a Daniela Hüttlera, který se odehrál minulý rok. Interdisciplinární program se skládá ze tří částí, které autorsky připravují lokální i zahraniční umělecké osobnosti a kolektivy. Každá z nich nabídne dočasnou audiovizuální instalaci, hudební performance, setkání s autory a autorkami a komentované prohlídky. S Jonášem jsme v rozhovoru hovořili nejen o koncepci celého projektu a o jeho jednotlivých dílech, ale také o jeho tvorbě, o filosofii zvuku a o náboženských rituálech.

Více
large

Jaké jsou (ne)možnosti divadelní kritiky?

reportáž

Letošního ročník festivalu Divadelní svět Brno nabídl kromě inscenací hlavní programové linky rovněž řadu doprovodného programu v podobě koncertů, prohlídek divadelního zákulisí, interaktivních procházek a také debat. Jednou z nich byl v pořadí již pátý kulatý stůl Knihovny a archivu CED, tentokrát na téma (ne)možnosti divadelní kritiky. Jaký je aktuální stav české divadelní kritiky? Co by mělo být jejím úkolem a s jakými výzvami se potýká?

Více
large

Směřujeme ke spontánnějším, živějším akcím a projektům.

rozhovor

Ve dnech 8. - 10. dubna 2022 proběhlo zahájení programu INTERMEZZO v GAMPA – Galerii města Pardubic, na němž se kurátorsky podíleli i umělecký šéf a dramaturg platformy Terén Matyáš Dlab a Lukáš Jiřička. Společně s GAMPOU připravili koncepci spočívající ve slučování jednotlivých vrstev programu, který plánují nadále rozvíjet. O mezioborové a meziinstitucionální spolupráci obecně, stejně jako o specificích konkrétního kurátorského přístupu v galerii GAMPA, hovořili s Kristýnou Businskou.  

Více
large

Návrat Divadelní Flory, vol. 25

reportáž

Jedna z nejvýznamnějších tuzemských divadelních událostí – festival Divadelní Flora – se po třech letech konala v tradičním květnovém termínu. Flora s mottem NEW WORLD 2.022 otevřela otázku, kam má směřovat kulturní instituce ve světle návratu z pandemie a hrozeb souvisejících s krizí klimatickou. Toto téma se stalo hlavní festivalovou linkou i prostřednictvím profilu Ivana Buraje a fokusu na nerůstové směřování HaDivadla.

Více
large

Změna programu vyhrazena: na pomezí divadla, adrenalinového sportu a meditace

rozhovor

Tereza Volánková, Dominik Teleky, Dalibor Buš a hudebník Martin Konvička, čtveřice provázkovské improterapie, osvětluje, proč se „improvizace“ nerýmuje s „nazkoušet“, jaká síla spočívá v naladění na druhého a kde během večera promlouvá kolektivní vědomí.

 

Více
large

Hranice: téma aktuálnější než kdy dříve

reportáž a rozhovor

U příležitosti letošních oslav Dne nezávislého Běloruska, tedy 25. března, uvedlo Centrum experimentálního divadla dokumentární představení Hranice. Co chtějí? Co chceme?, po kterém následovala diskuse na téma „hranice“. Kromě aktérů a aktérek představení se ji zúčastnili reportérka Ivana Svobodová a politolog Aliaksei Kazharski, moderovala reportérka Jana Ustohalová.  Co přesně se slaví 25. března? Na základě jakých materiálů vzniklo uvedené dokumentární představení a co je jeho hlavním cílem? Jaká je aktuální situace na bělorusko-polských hranicích a jaké aktivity plánuje Ambasáda nezávislé běloruské kultury v ČR? Na tyto otázky odpovídal David Zelinka a Sjarhej Smatryčenka.

Více
large

Nechceme, aby divák seděl v koutě

rozhovor

Kristýna Boháčová a Marie Klemensová, knižní redaktorka a pedagožka v lesní školce. Od letošní sezony ale také lektorky Divadla Husa na provázku. Co pro ně znamená divadelní lektorství? Z jakého prostředí na Provázek přišly? Jakými formáty doprovodného programu reflektují témata provázkovských inscenací?

Více
large

Autenticita a tajemnost Chazarského slovníku mě zcela pohltila

rozhovor

Tajemně ambivalentní, vášnivě soustředěná. Ivana Hloužková, jedna z opor provázkovského souboru, získala v roce 2021 Cenu města Brna v oblasti „dramatická umění“. Zcela oprávněně. V rozhovoru na moment vystoupila ze svých rolí a ukazuje, že hraniční situace  – laskavost i zlost, samota i opera – jsou silami, které ji pohání.

Více
large

More than anything, we want to create a cozy atmosphere and space to be in as we are.

interview

Lora Krasteva is an artist and cultural producer. She is currently on a residency in Teren, which will result in the BECOMING CZECH gathering on 21st and 22nd of March. This project is one of the many cross-border presentations of performance art under the Perform Europe initiative. It will explore the relationship of first-generation migrants in Brno to the ideas of national identity, belonging, and the broader issues of migration. 

Více
large

Kdo chce dělat umění, musí experimentovat. Všechno ostatní je jen řemeslo

Ústav racionalizace ve stavebnictví. Přesně z tohoto místa přišel na konci 80. let Ondřej Hrab, aby se stal manažerem HaDivadla. Ano, muž, kterého dnes každý fanoušek divadla zná jako šéfa pražské Archy, má k Brnu skutečně úzký vztah. Proč? Jak se před lety stal tak zvláštní „přestup“ a proč teď plánuje ukončit zajeté fungování Archy a přetavit ji do něčeho jiného? Přečtěte si inspirativní myšlenky muže, který se mezi jevištěm a hledištěm pohybuje skoro celý život. 

 

Já jsem dlouho předtím, než jsem do HaDivadla skutečně napevno nastoupil, dělal jejich pražského agenta, ambasadora, který hledal místa, kde bude soubor účinkovat. Ve zmíněném ústavu nějakou shodou okolností zapomněli na to, že sociologie je buržoazní pavěda, a zůstalo tam sociologické oddělení. To bylo kádrově neperspektivní místo, a proto tam pracovala skvělá parta opozičních intelektuálů. Já jsem měl to štěstí, že jsem se mezi ně dostal. Měl jsem vlastní stůl, na něm telefon, a tak jsem se vedle své práce mohl starat o pražská představení HaDivadla,“ vzpomíná na počátek 80. let Ondřej Hrab. Asi dva roky měl za cíl stát se plnohodnotným zaměstnancem divadla, ale povedlo se to až v roce 1985, kdy se soubor stěhoval z Prostějova do Brna.

Více
large

Andrijana Trpković provede stáží CED_OBSERVER 04

rozhovor

Andrijana Trpković provede stáží CED_OBSERVER 04: Pohled divadelnice na digitální technologie

„Jenže svět se pořád točí, a kdo jiný než umělci*kyně nebo vědci*kyně by měli vnímat a aktivně reagovat? K tomu ale potřebují čas a prostor riskovat.“ Výtvarnice a scénografka Andrijana Trpković připravila jarní běh stáže CED_OBSERVER na téma Vrstvení těla: Tělesnost v digitální kultuře. Tato teoreticko-praktická laboratoř je již počtvrté otevřena studujícím všech vysokoškolských oborů i středních škol. Tentokrát se budou společně zabývat tím, jak ovlivňují digitální technologie tělesnost člověka a jaké jsou praktické možnosti digitální kultury. Téma ohledají jak teoreticky s českými i zahraničními hosty, tak i tvorbou společného performativního projektu.

Jaký je potenciál a jaká jsou rizika digitálních technologií ve vztahu k divadlu? A jaké výzvy digitální kultura divadlu klade? Andrijana Trpković se představuje.

Více
large

Miroslav Bambušek v HaDivadle: Hledání radosti v temnotách

rozhovor

„Humor, pane, to je vážná věc.“ Rozhovor s Miroslavem Bambuškem, režisérem a autorem scénáře k inscenaci Woyzeck podle slavného fragmentu Georga Büchnera. Woyzeck se v HaDivadle úspěšně uvádí od března 2019, kdy vznikl v rámci Sezony 44: Práce. V aktuální „nerůstové“ sezoně HaDivadla čeká Woyzka další z tzv. Tvůrčích intervencí, tedy zásahů do již hotových inscenací z repertoáru rozšiřujícími a netypickými formami. Jak o titulní postavě a kontextech díla smýšlí nejen divadelní, ale i filmový režisér (jenž svůj nový, příbuzný snímek Lidi krve osobně uvede během intervenčního týdne v Univerzitním kině Scala)? Představení spolupracujících tvůrců a jejich témat v širších souvislostech právě umožňuje aktuální sezona HaDivadla, a program k Woyzkovi tak nabídne i koncertní večer v pojetí experimentálního hudebníka Tomáše Vtípila a kolegů z inscenace.

 

Více
large

Scény Centra experimentálního divadla lákají na nepohodlné přemýšlení

článek

Poslední měsíce nejsou pro divadla jednoduché. Přináší spoustu omezení a také strach lidí se setkávat. Na druhou stranu ale každé lidské setkání působí jako živá voda a kontakt s důležitými tématy z nás dělá společnost jako takovou. Přesně o to se snaží jednotlivé scény Centra experimentálního divadla, které za dodržení maximálních bezpečnostních opatření stále hrají a i v nejbližších týdnech přinášejí spoustu lákadel. Vyberte si z tipů vůdčích osobností jednotlivých divadel pro sebe to pravé.

Více
large

Agrese na sítích? Potřebujeme víc participace a méně kázat, co se světem

rozhovor

Tohle měl být původně rozhovor o tom, do jaké míry roste v souvislosti s covidem agresivita lidí na sociálních sítích. Josef Šlerka je pro to skvělý respondent, má vystudovanou estetiku a informační vědu a zabývá se analýzami dat nejen ze sociálních sítí. Nakonec je to celé trochu jinak. Vítejte u rozhovoru, který se kromě autorů nejapných a leckdy útočných komentářů na sítích věnuje i těm, kdo je hodnotí.

Více
large

Co je to alternativa? Vůči čemu alternativa?

rozhovor

Poslední období přineslo Centru experimentálního divadla v Brně nebývalou záplavu nominací a cen. Jen malé připomenutí: Thálie pro Jána Sedala za celoživotní mistrovství v oboru alternativní divadlo. Cena Divadelních novin za nejlepší inscenaci sezony v kategorii Činohra pro představení Maloměšťáci uváděné v HaDivadle; Cena divadelní kritiky za hudbu pro Tomáše Vtípila, HaDivadlo a představení Woyzeck; nominace pro Simonu Zmrzlou (nejlepší ženský herecký výkon) a Jana Kolaříka (nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli) z Divadla Husa na provázku v rámci Českého lva; nominace na Talent roku pro Marka Kristiána Hochmana z HaDivadla v Cenách divadelní kritiky. Loňský rok byl však pohříchu ve znamení pandemie, a proto se mnoho ocenění vůbec neudělovalo. Typicky právě Thálie, kde se vyhlašovaly pouze ceny za celoživotní mistrovství v jednotlivých oborech a ceny mimořádné. I to byl důvod, proč jsme se spojili s prezidentem pořádající Herecké asociace, režisérem Ondřejem Kepkou, a zeptali se ho na to, jak divadlo funguje v dnešních prazvláštních časech.

Více
large

Příležitost roku: Brněnský Terén se pojede učit do Berlína i Kluže

článek

Vyjet ven, vyzkoušet si něco nového, ocitnout se v novém prostředí, které v lecčems funguje jinak, než jak to známe u nás. Pro posun v životě to potřebujeme všichni. A pro posun ve své tvorbě to potřebují i umělci. Právě proto se Terén, jedna ze scén Centra experimentálního divadla, ucházela o projekt Kreativní Evropy Perform Europe. A v obrovské konkurenci uspěla. Tvůrce teď čekají výjezdy do Berlína a rumunské Kluže a poznávání toho, jak různě může experimentální umění vypadat.

Více
large

Když člověk sedí doma, začíná lenivět

článek

Oblak cigaretového kouře, dvojka červeného, divadelní kuchyňka. Všude okolo bedýnky, dráty, osvětlovací technika, hrnky od kafe. Dva mladí kluci už začínají tahat věci na scénu HaDivadla, kde se odehraje třetí repríza autorského scénického klamu Po celou dobu představení probíhá představení v režii Jiřího Austerlitze, který zkoumá radikální nahodilost. A Miroslav Ukul Kumhala bude v roli inspicienta znovu u toho. Jako pokaždé za posledních třiatřicet let, které v divadle a s divadlem tráví. Od roku 1989, kdy ho do divadla přizval legendární Arnošt Goldflam a řekl mu: „Ukule, ty tady budeš nejenom svítit, ale občas taky hrát nějakou tu čurdu,“ tu svítí, hraje, bafá, přespává, píše na Facebook a každý den se stará o to, aby režisér mohl řešit jen dílo samotné – a ne věci okolo.

Více
large

Primátorka Vaňková: Politikům nenáleží určovat, co a jak má kdo hrát

rozhovor

Financování kultury a jejích institucí je téma, které umí vyvolat debatu na dlouhé hodiny. Co všechno znamená z pohledu města financování divadel, vysvětluje v rozhovoru primátorka Brna Markéta Vaňková. 



Více
large

Jak vidí Brno menšiny? Odpověď hledejte na Provázku

článek

Ví se, že do Brna se jezdí do barů a do kaváren. Ví se také, že je tu unikátní funkcionalistická vila Tugendhat a dá se tu udělat podivná selfie s ještě podivnějším černým objektem uprostřed náměstí Svobody. Tušíme, jak vidí Brno obyvatelé města, studenti či turisti. Ale jak vidí Brno ti, kteří tu žijí, jen zůstávají tak trochu v ústraní velkých a dobře známých příběhů třistatisícového města? Subkulturní komunity, národnostní či etnické menšiny, zdravotně postižení či lidé bez domova?

Více
large

Klub mladých diváků Brno ukazuje, že představení nemusí být svátek. Vstoupíte?

článek

Schválně, zkuste sáhnout do paměti. Kdy jste se prvně potkali s divadlem? A v jaké formě? Dost pravděpodobně to bylo některé z hromadných školních představení, na které musel člověk přijít „patřičně“ oblečený. A dost možná se vám odehrávala před očima jedna z osvědčených klasik. Nic proti tomu, ale v HaDivadle, jedné ze scén Centra experimentálního divadla, si už někdy před čtyřmi lety řekli, že láska k divadlu by se možná ještě lépe budovala jinak. A tak založili Klub mladých diváků Brno, jehož program se naplno rozběhl teď na podzim v době uvolňujících se covidových opatření. Studenti si díky němu můžou na vlastní kůži osahat, jak barevné může prostředí divadel být, a že můžou lásku k němu sdílet s mnoha dalšími lidmi.

Více
large

Kultura má obrovský vliv na charakter města

rozhovor

„Brno je nepochybně velmi kulturní město. A peníze, které dává na kulturu, jsou na městě vidět. Na relativně malém prostoru se děje ohromná spousta věcí – ať už na poli hudby, výtvarného umění nebo divadla. Koncentrace kvality na ploše území je z mého pohledu nevídaná i v evropském prostoru,“ říká ředitel Centra experimentálního divadla Miroslav Oščatka. Byl by rád, kdyby se vnímání moravské metropole do budoucna posouvalo od prezentace barů, kaváren a restaurací také směrem ke kultuře a umění. „Lidé už dnes vědí, že se tu dobře napijí. Za ještě důležitější ale považuji to, co tu zažijí.“

Více
large

Jáchym Topol: Pád tyrana je přírodní zákon

rozhovor

Jáchyma Topola není třeba dlouze představovat. Syn spisovatele a dramatika Josefa Topola, vnuk básníka a kritika Karla Schulze, bratr (bohužel už zesnulého) hudebníka, textaře a kapelníka Psích vojáků Filipa Topola se už čtyřicet let řadí mezi největší osobnosti české kulturní scény. Nejprve jako velká persona českého disentu a samizdatové scény, později jako fantastický literát ověnčený řadou cen, dnes především jako šéfdramaturg Knihovny Václava Havla. Už nenosí dlouhé vlasy, ale má na krátko střižený a decentně prošedivělý účes. Z každé jeho věty slyšíte schopnost provazovat slova a z každé jeho myšlenky mimořádný rozhled.

Více
large

Dmitrij Strocev: Běloruská naděje? Věříme v český scénář

rozhovor

Zaostřeno na Bělorusko. Projekt Ambasády nezávislé běloruské kultury, díky kterému se na Světě knihy v průběhu několika dní představila řada zástupců běloruské kultury, aby mluvili o tom, jaké právě teď panují poměry v Lukašenkovým režimem svázané zemi. Že nemají nic společného se standardní demokracií, ukazuje mimo jiné příběh básníka Dmitrije Stroceva. Stejně jako jiné ho režim před několika měsíci v podstatě unesl z ulice, uvěznil a na svobodu se dostal až po intervenci rodiny a vlivných přátel. Přesto chce pořád v zemi zůstat a o poměrech mluvit.

Více
large

Koho tady zajímá Bělorusko?

článek

To, co se právě odehrává jen tisíc kilometrů severovýchodně od České republiky, je z pohledu našince neuvěřitelné. Šílené. V Bělorusku už více než rok válčí demokratická opozice s režimem Alexandra Lukašenka. Mužem, který už od roku 1994 vládne v této téměř desetimilionové zemi těžkou rukou a postupně a stále razantněji ji přimyká k Rusku. Loni v srpnu byl pošesté „zvolen“ prezidentem. Ve volbách, které celý demokratický svět označil za zmanipulované. A když se v Minsku rozjela vlna protestů, zaúřadoval po svém. Tedy brutální silou a bez jakýchkoli skrupulí.

Více
large

Na Světě knihy lidé pochopí, jak vážné to v Bělorusku je

rozhovor

Svět knihy je největší knižní a literární akce v Čechách. Letos se v termínu od 23. do 26. září uskuteční už šestadvacátý ročník, pohříchu už podruhé odložený. Loni jej zastavila pandemie nadobro, letos se z jara přesouvá do druhé poloviny září. „Filozofií festivalu je propojit všechny čtenáře a milovníky knih. Představíme mainstreamové bestsellery i artovou literaturu, nechceme dělat elitářský podnik, ale prezentovat skutečně vše, od kuchařek po eseje,“ říká Radovan Auer, ředitel Světa knihy.

Více
large

Umělecký šéf Terénu: Divadlo nemá být sudoku, které musíte doluštit

rozhovor

„Nabízíme bezpečný prostor pro setkávání, ve kterém je možné něco intenzivně prožít, konfrontovat se, obrátit pozornost dovnitř sebe.“ Tak mluví o činnosti nejmladší části Centra experimentálního divadla, Terénu, jeho umělecký šéf Matyáš Dlab. Na této pozici působí od vzniku divadla a spolu s kolegy tvoří prostor pro rozmanité události a setkání, při kterých je možné „nechat se bezpečně poranit“. Přečtěte si, v čem to všechno vlastně spočívá.

Více
large

Je skvělé, když jsou tvůrci z našich divadel provokativní

rozhovor

„Spolu s uměleckými šéfy a svými spolupracovníky bych rád v průběhu let vytvořil v Brně z Centra experimentálního divadla (CED) originální divadelní laboratoř, magické místo, čarodějovu sluj. Když do ní vkročíš, všude budeš zakopávat o talenty. V kotlích se budou vařit pronikavé myšlenky, scénické umění nabité emocemi a neotřelým divadelním jazykem.“ To prohlásil v září roku 2018 nově zvolený ředitel CED Miroslav Oščatka v rozhovoru pro Divadelní noviny. To ještě nemohl tušit, že všechny tři scény patřící pod CED (Divadlo Husa na Provázku, HaDivadlo a pole performativního umění Terén) téměř na rok uzamkne neviditelný virus, který přeruší klasický kontakt s diváky. Do nové sezony tedy vstupuje s řadou otázek i plánů.

Více
large

Projekt Sex ukazuje, co všechno je divadlo v online éře

článek

Prostor v brněnském Domě umění, 13 televizí, velkoformátová projekce, kompozice čtyř tabletů. Nic z toho nepřipomíná „klasické“ divadlo, ale přece jen to divadlo je. Představuje se v něm šest performerů, kteří společně skrze klávesnice „tkají rozvětvenou literární krajinu“. Vítejte na „představení“ Sex, projektu s provokativním názvem, který ale víc než tělo provokuje mysl. A ukazuje, že je třeba jednou provždy zahodit představu divadla jako kamenné instituce s vypolstrovanými sedadly a těžkou sametovou oponou.

Více
large

Nerůst není nečinnost, přesvědčí sezona HaDivadla

rozhovor

Každá z posledních sezon HaDivadla má svůj název. Název, který zrcadlí aktuální témata a problémy společnosti, a loni taky název, který shodou okolností předpověděl realitu, ve které budeme všichni žít. Sezona 2020/21 dostala označení Adaptace už v době, kdy covidovou pandemii ještě nikdo nemohl předvídat. Ta nadcházející sezona z toho vychází. Bude se jmenovat Nerůst a podle členů souboru také předznamenává to, co budeme do budoucna všichni žít. Podle intendantky divadla Anny Stránské nám bude mimo jiné ukazovat, jak pozitivně hodnotit i ty činnosti, které nutně nevedou k vyššímu HDP.

Více
english