
Panna, Válečnice a Mučednice: S představitelkami Jany z Arku v HaDivadle o trojjediné postavě
HaDivadlo uvedlo první premiéru pod novým uměleckým vedením. Jana Vaverková, Jan Doležel a Justina Grecová stojí také za autorstvím a režií inscenace Jana z Arku. Ta vychází z původní legendy, ale inspiruje se i současnými popovými ikonami. Jaký byl přístup hereček Magdaleny Kuntové, Emy Lovecké a Šimony Horynové při tvoření trojjediné hlavní hrdinky? Ptala se Tereza Turzíková.

inscenace Jana z Arku, HaDivadlo
Foto: Alžběta Drcmánková
Jaký byl proces tvorby při ztvárňování „trojjediné“ postavy? Stálo utváření Jany spíše na hledání kontrastů, nebo společného rytmu
Šimona: Od začátku zkoušení jsme pracovaly s gesty, což nás podle mě intuitivně vedlo ke kontrastu. Jako inspiraci k nim nám režijní tandem vybral každé jednu ze současných popových zpěvaček, které naše individuální postavy doprovázejí, a díky nimž jsme zákonitě každá v jiné energii. Myslím, že podání naší Jany je kombinací kontrastu každé z nás a společného intenzivního bytí, což tvoří dojem jedné postavy.
Ema: Každá Jana je specifická něčím jiným, ale je to jen jedna její část, takže jsme hledaly energii každé té části, a zároveň jak je propojit, aby dávaly dohromady tu jedinou Janu.
Magdalena: Taky má každá ze tří Jan svůj „prime time“ v jiné fázi svého života. Od toho se odvíjelo hledání a dotváření jejího vnitřního světa. Například u Jany Panny je ta trojjedinost nejpřirozenější a plynulá, protože se jedná o období plné inspirace a víry v sebe i budoucnost. Je propojená se svými hlasy, nálézá sama v sobě oporu a odvahu činit a „vyjít do světla“. U Jany Válečnice je znatelné napětí vzhledem k bitvě, prosazování vojenské taktiky, komunikace s vojáky, muži. Trojjedinost Jan tu funguje spíš jako poradní orgán. Jana Mučednice má za sebou zradu od krále Karla, kterému pomohla na trůn, celkové zklamání nad obratem její štěstěny v neúspěch a je v intenzivní nejistotě. V porovnání s předchozími fázemi je tu nejvíc osiřelá a zbylé Jany se zjevují až v závěru, až na úplné hranici jejích sil.

Ema Lovecká jako Jana Válečnice, HaDivadlo
Foto: Hana Kubrichtová, David Stejskal
Inscenace pracuje s popovými ikonami jako s archetypy. Která hudební nebo popkulturní reference vám osobně nejvíc pomohla pochopit „svou“ Janu a proč, jak se s popovými ikonami samy identifikujete?
M: Janě Panně je předlohou Lana Del Rey. Především hudební klip High By The Beach. Mně osobně uhranul videoklip Born to Die nebo National Anthem, kde je nejvíc zřetelná její rozhodná pasivita, kterou by se dala charakterizovat postava Jany Panny. U Lany Del Rey je výrazná okázalá „panenkovost“, melancholie ve výrazu a tok gest, kterými dotváří dojem fatality svých výpovědí.
Š: Já osobně jsem nikdy neměla tendence se ztotožňovat nebo identifikovat se slavnými interprety, proto je pro mě toto napojení něčím novým. Pro Janu Mučednici byla zvolena inspirace mladou zpěvačkou Billie Eilish, která je pro mě osobně výrazná svou „obyčejností“, lidskostí a nebojácností.
E: Jako Janě Válečnici je nejblíž Charli XCX, takže to byla největší inspirace. Já osobně v tom prostě pluju a vnímám danou situaci podle aktuální nálady.

Magdalena Kuntová jako Jana Panna, HaDivadlo
Foto: Hana Kubrichtová, David Stejskal
Inscenace klade otázku, v co dnes věříme. Kdybyste měly dát současnému publiku jediný „Janin vzkaz“, který jste si během tvorby samy odnesly, jak by zněl?
E: Posila se vždycky hodí! Pojďme spolu!
Š: Přijde mi důležité věřit ve své poslání a držet se svých vizí. Neuhnout z cesty, být odvážný a vytrvat.
M: Že se má člověk odvážit být velkým, bojovat za své hodnoty. I za cenu toho, že to s ním nedopadne (zdánlivě) dobře nebo že to nepovede k happy-endu. To, že Janu nakonec upálili, neznamená, že ona, její činy a tehdejší události nebyly velký. A že to nemělo smysl.

Šimona Horynová jako Jana Mučednice, HaDivadlo
Foto: Hana Kubrichtová, David Stejskal
Inscenace Jana z Arku měla v HaDivadle premiéru 21. listopadu 2025 jako první premiéra Sezony 51: Kolektiv a jako první premiéra nového uměleckého vedení divadla – kolektivu Justiny Grecové, Jana Doležela a Jany Vaverkové.