Alma

„Ve Vídni nejkrásnější dívka" (Gustav Klimt), „na všechny strany překypující žena s nasládlým úsměvem" (Elias Canetti), „monstrum" (Theodor Adorno), „protivná ženská s komplexy méněcennosti" (Richard Strauss), „velká dáma a zároveň kanál" (Marietta Torberg, žena spisovatele Friedricha T.), „napudrovaná, nalíčená, navoněná a nalitá" (Claire Goll, spisovatelka), „divoká ženská, chlastající násilnice" (E. M. Remarque)...

Alma Mahler-Werfel fascinovala současníky, odpuzovala, provokovala k protichůdným výrokům: „ve Vídni nejkrásnější dívka" (Gustav Klimt), „na všechny strany překypující žena s nasládlým úsměvem" (Elias Canetti), „monstrum" (Theodor Adorno), „protivná ženská s komplexy méněcennosti" (Richard Strauss), „velká dáma a zároveň kanál" (Marietta Torberg, žena spisovatele Friedricha T.), „napudrovaná, nalíčená, navoněná a nalitá" (Claire Goll, spisovatelka), „divoká ženská, chlastající násilnice" (E. M. Remarque). 

Alma Mahler-Werfel emigruje s Franzem Werfelem přes Francii do USA, Werfel ještě zažije konec války, umírá v roce 1945,  Alma se stěhuje z Kalifornie do New Yorku, kde ji dělá společnici Ida zvaná Schulli, dlouholetá přítelkyně z Vídně. New York, rok 1957. Alma Mahler-Werfel připravuje interview s reportérem rakouského rozhlasu. Alma se vrací v myšlenkách do minulosti...  A nic nemá být přenecháno náhodě-

« zpět