U příležitosti letošních oslav Dne nezávislého Běloruska, tedy 25. března, uvedlo Centrum experimentálního divadla dokumentární představení Hranice. Co chtějí? Co chceme?, po kterém následovala diskuse na téma „hranice“. Kromě aktérů a aktérek představení se ji zúčastnili reportérka Ivana Svobodová a politolog Aliaksei Kazharski, moderovala reportérka Jana Ustohalová.  Co přesně se slaví 25. března? Na základě jakých materiálů vzniklo uvedené dokumentární představení a co je jeho hlavním cílem? Jaká je aktuální situace na bělorusko-polských hranicích a jaké aktivity plánuje Ambasáda nezávislé běloruské kultury v ČR? Na tyto otázky odpovídal David Zelinka a Sjarhej Smatryčenka.

Kristýna Boháčová a Marie Klemensová, knižní redaktorka a pedagožka v lesní školce. Od letošní sezony ale také lektorky Divadla Husa na provázku. Co pro ně znamená divadelní lektorství? Z jakého prostředí na Provázek přišly? Jakými formáty doprovodného programu reflektují témata provázkovských inscenací?

Tajemně ambivalentní, vášnivě soustředěná. Ivana Hloužková, jedna z opor provázkovského souboru, získala v roce 2021 Cenu města Brna v oblasti „dramatická umění“. Zcela oprávněně. V rozhovoru na moment vystoupila ze svých rolí a ukazuje, že hraniční situace  – laskavost i zlost, samota i opera – jsou silami, které ji pohání.

Lora Krasteva is an artist and cultural producer. She is currently on a residency in Teren, which will result in the BECOMING CZECH gathering on 21st and 22nd of March. This project is one of the many cross-border presentations of performance art under the Perform Europe initiative. It will explore the relationship of first-generation migrants in Brno to the ideas of national identity, belonging, and the broader issues of migration. 

Ústav racionalizace ve stavebnictví. Přesně z tohoto místa přišel na konci 80. let Ondřej Hrab, aby se stal manažerem HaDivadla. Ano, muž, kterého dnes každý fanoušek divadla zná jako šéfa pražské Archy, má k Brnu skutečně úzký vztah. Proč? Jak se před lety stal tak zvláštní „přestup“ a proč teď plánuje ukončit zajeté fungování Archy a přetavit ji do něčeho jiného? Přečtěte si inspirativní myšlenky muže, který se mezi jevištěm a hledištěm pohybuje skoro celý život. 

„Já jsem dlouho předtím, než jsem do HaDivadla skutečně napevno nastoupil, dělal jejich pražského agenta, ambasadora, který hledal místa, kde bude soubor účinkovat. Ve zmíněném ústavu nějakou shodou okolností zapomněli na to, že sociologie je buržoazní pavěda, a zůstalo tam sociologické oddělení. To bylo kádrově neperspektivní místo, a proto tam pracovala skvělá parta opozičních intelektuálů. Já jsem měl to štěstí, že jsem se mezi ně dostal. Měl jsem vlastní stůl, na něm telefon, a tak jsem se vedle své práce mohl starat o pražská představení HaDivadla,“ vzpomíná na počátek 80. let Ondřej Hrab. Asi dva roky měl za cíl stát se plnohodnotným zaměstnancem divadla, ale povedlo se to až v roce 1985, kdy se soubor stěhoval z Prostějova do Brna.

Andrijana Trpković provede stáží CED_OBSERVER 04: Pohled divadelnice na digitální technologie

„Jenže svět se pořád točí, a kdo jiný než umělci*kyně nebo vědci*kyně by měli vnímat a aktivně reagovat? K tomu ale potřebují čas a prostor riskovat.“ Výtvarnice a scénografka Andrijana Trpković připravila jarní běh stáže CED_OBSERVER na téma Vrstvení těla: Tělesnost v digitální kultuře. Tato teoreticko-praktická laboratoř je již počtvrté otevřena studujícím všech vysokoškolských oborů i středních škol. Tentokrát se budou společně zabývat tím, jak ovlivňují digitální technologie tělesnost člověka a jaké jsou praktické možnosti digitální kultury. Téma ohledají jak teoreticky s českými i zahraničními hosty, tak i tvorbou společného performativního projektu.

Jaký je potenciál a jaká jsou rizika digitálních technologií ve vztahu k divadlu? A jaké výzvy digitální kultura divadlu klade? Andrijana Trpković se představuje.

„Humor, pane, to je vážná věc.“ Rozhovor s Miroslavem Bambuškem, režisérem a autorem scénáře k inscenaci Woyzeck podle slavného fragmentu Georga Büchnera. Woyzeck se v HaDivadle úspěšně uvádí od března 2019, kdy vznikl v rámci Sezony 44: Práce. V aktuální „nerůstové“ sezoně HaDivadla čeká Woyzka další z tzv. Tvůrčích intervencí, tedy zásahů do již hotových inscenací z repertoáru rozšiřujícími a netypickými formami. Jak o titulní postavě a kontextech díla smýšlí nejen divadelní, ale i filmový režisér (jenž svůj nový, příbuzný snímek Lidi krve osobně uvede během intervenčního týdne v Univerzitním kině Scala)? Představení spolupracujících tvůrců a jejich témat v širších souvislostech právě umožňuje aktuální sezona HaDivadla, a program k Woyzkovi tak nabídne i koncertní večer v pojetí experimentálního hudebníka Tomáše Vtípila a kolegů z inscenace.

Poslední měsíce nejsou pro divadla jednoduché. Přináší spoustu omezení a také strach lidí se setkávat. Na druhou stranu ale každé lidské setkání působí jako živá voda a kontakt s důležitými tématy z nás dělá společnost jako takovou. Přesně o to se snaží jednotlivé scény Centra experimentálního divadla, které za dodržení maximálních bezpečnostních opatření stále hrají a i v nejbližších týdnech přinášejí spoustu lákadel. Vyberte si z tipů vůdčích osobností jednotlivých divadel pro sebe to pravé.

Tohle měl být původně rozhovor o tom, do jaké míry roste v souvislosti s covidem agresivita lidí na sociálních sítích. Josef Šlerka je pro to skvělý respondent, má vystudovanou estetiku a informační vědu a zabývá se analýzami dat nejen ze sociálních sítí. Nakonec je to celé trochu jinak. Vítejte u rozhovoru, který se kromě autorů nejapných a leckdy útočných komentářů na sítích věnuje i těm, kdo je hodnotí.

Poslední období přineslo Centru experimentálního divadla v Brně nebývalou záplavu nominací a cen. Jen malé připomenutí: Thálie pro Jána Sedala za celoživotní mistrovství v oboru alternativní divadlo. Cena Divadelních novin za nejlepší inscenaci sezony v kategorii Činohra pro představení Maloměšťáci uváděné v HaDivadle; Cena divadelní kritiky za hudbu pro Tomáše Vtípila, HaDivadlo a představení Woyzeck; nominace pro Simonu Zmrzlou (nejlepší ženský herecký výkon) a Jana Kolaříka (nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli) z Divadla Husa na provázku v rámci Českého lva; nominace na Talent roku pro Marka Kristiána Hochmana z HaDivadla v Cenách divadelní kritiky. Loňský rok byl však pohříchu ve znamení pandemie, a proto se mnoho ocenění vůbec neudělovalo. Typicky právě Thálie, kde se vyhlašovaly pouze ceny za celoživotní mistrovství v jednotlivých oborech a ceny mimořádné. I to byl důvod, proč jsme se spojili s prezidentem pořádající Herecké asociace, režisérem Ondřejem Kepkou, a zeptali se ho na to, jak divadlo funguje v dnešních prazvláštních časech.