Mobile menu
Rezidenční pobyty pro běloruské umělce

Rezidenční pobyty pro běloruské umělce

Ambasáda nezávislé běloruské kultury při Centru experimentálního divadla iniciovala rezidenční pobyty pro běloruské umělce.

Rezidenční pobyt pro běloruské spisovatele

Ve spolupráci s partnery vyhlašujeme následující rezidenční pobyty:

I.

Společně s Českým literárním centrem vyhlašujeme rezidenční pobyty pro běloruské spisovatelky a spisovatele.

Odkaz na webu CzechLit
Odkaz
Sjarhej Kalenda

(Сяргей Календа, nar. 1985 v Kapylu)
je spisovatel a redaktor, vzděláním kulturolog hebraista. Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů Běloruské státní univerzity a oddělení literatury a filozofie Běloruského kolegia. Je členem Běloruského PEN klubu a Svazu běloruských spisovatelů. Vydal na tucet prozaických knih, z nichž se některé dostávaly do užšího výběru různých literárních cen, jde např. o autobiografickou zpověď Cesta na konec lůžka (Падарожжа на край ложка), povídkovou sbírku Občas pankáči umírají (Часам панкі паміраюць) či sbírku pro děti Baltské ponožky (Балтыйскія шкарпэткі). S první ženou výtvarnicí Vasilisou Paljaninou založil a jako šéfredaktor vydával časopis aktuální prózy Makulatura (vyšlo 10 čísel, jedno z nich bylo věnováno slovenské literatuře), od r. 2017 vydává literární občasník Minkult. Kalenda v dětství absolvoval uměleckou školu hry na klarinet a saxofon, v posledních letech se věnuje i výtvarnému umění a je profesionálním uznávaným kadeřníkem. Se svojí druhou ženou se stal otcem. Během rezidenčního pobytu v Brně plánuje dopsat knihu o biblických přikázáních a editorsky pracovat na dalším čísle občasníku Minkult s tématem Virus a volby.

Nasta Kudasavová

(Наста Кудасава, nar. 1984 v Rahačově)
je básnířka. Vystudovala ruskou filologii na Běloruské státní univerzitě a pak navazující magisterský program v oboru Literární věda tamtéž. První básně publikovala v 15 letech v týdeníku Naša Niva. Upozornila na sebe hned první sbírkou Listí mých rukou (Лісце маіх рук, 2006). Po studiu v Minsku několik let žila s manželem v Petrohradě, v Homelu nebo na běloruském venkově, avšak se po rozvodu vrátila do rodného Rahačova nad řekou Dněprem, kde vychovává syna a dceru. Dodnes vydala 4 básnické knihy, přičemž třetí – Mé nevymluvně (Маё невымаўля, 2016) – byla Běloruským PEN klubem uznána za vůbec nejlepší běloruskou knihu roku. V únoru 2021 se Nasta Kudasavová stala držitelkou ceny Michase Stralcova a u této příležitosti vyšel její první rozsáhlejší výbor Jaro. Rtům je těsno (Вясна. Вуснам цесна). Během rezidenčního pobytu v Praze by Nasta Kudasavová ráda připravila sbírku věnovanou tématu běloruského protestního roku 2020, psala nové texty a pracovala na překladech zajímavé udmurtské básnířky Larysy Orechovové.

Diana Balyko

(nar. 1979)
je běloruská rusky píšící dramatička, básnířka a prozaička. Vystudovala historii na Běloruské státní univerzitě a pak dramatickou tvorbu na Literárním institutu v Moskvě.
Na spisovatelském kontě má pět básnických sbírek, dvacet divadelních her a řadu knih o praktické psychologii. Její hry byly inscenovány asi v třiceti divadlech různých zemí, nejúspěšnější zatím byla hra Bílý anděl s černými křídly.
Kromě Minsku Diana Balyko nějakou dobu žila a tvořila v New Yorku, Moskvě, Rize. V r. 2021 musela kvůli aktivní společenské pozici odjet před pronásledováním z Běloruska i s rodinou do ukrajinského Kyjeva, odkud následně o rok později uprchla před válkou a momentálně se zdržuje v České republice.
Diana Balyko má dvě děti.

II.

Ve spolupráci s Domem umění města Brna vyhlašujeme rezidenční pobyty pro běloruské výtvarníky a umělce.

PDF
Brno Artists in Residence: Rezidenční blok pro běloruské umělce
Download
Uladzimir Hramovič

(Уладзімір Грамовіч, nar. 1989)
je běloruský umělec žijící a pracující v Minsku, který ve své práci zkoumá vývoj a vliv ideologie a sociálních změn na „hmotu“ - ať už prostřednictvím litografie, archivních dokumentů nebo struktury města. Zajímá se o „uvíznutí“ v paměti a kopiích, reprodukcích - kde už není „aura“, ale je tu něco, co v originále není. Jeho nedávné projekty zahrnují práci s archivními dokumenty, historií vizuální kultury SSSR a současného Běloruska, stejně jako předměty ze soukromých uměleckých sbírek a veřejných prostor.
Jako umělec i jako aktivista se účastní protestů v Bělorusku. Byl zatčen a strávil 15 dní ve vězení.

Alesia Pcholka

(nar. 1990)
Alesia Pcholka je výtvarnice, fotografka, badatelka, manažerka kulturních projektů. Založila první dobročinný obchod KaliLaska a sociokulturní iniciativu VEHA, kterou zároveň vede jako umělecká ředitelka. Na European College of Liberal Arts v Bělorusku vyučovala předmět Vizuální dějiny každodennosti. Mezi hlavní témata umělecké práce patří dějiny každodennosti a kultura paměti.

III.

S Národním divadlem a s mezinárodním centrem Pražské křižovatky vyhlašujeme rezidenční pobyty pro běloruské dramatiky.

Odkaz na web ND
Odkaz
Axana Hajková

Аксана Гайко, nar. 1976 v Brestu)
je režisérka, herečka, scénáristka a kulturní organizátorka. Má technické VŠ vzdělání, nicméně již 20 let působí v ryze umělecké sféře. V roce 2001 založila v Brestu Svobodné divadlo, jednu z prvních alternativních scén v Bělorusku, z něhož o 10 let později vzešlo divadlo Kryly Chalopa (zkráceně z azbuky KX). Na divadelní scénu se časem napojilo kulturní prostranství KX a Axana Hajková celou tuto nezávislou kulturní instituci již léta řídí. S Divadlem KX se zúčastnila mnoha workshopů a festivalů v různých zemích Evropy. V rodném Brestu pracovala na performativních a divadelních projektech, např. v centrech pro lidi se zdravotním postižením, pro sirotky či čečenské uprchlíky. V posledních letech se věnuje hlavně dokumentárnímu divadlu. Mezi velké realizace z posledních let patří projekty Černobyl nebo Brest Stories Guide (dramatizovaný audioprůvodce po místech holocaustu v jejím rodném městě). Za aktivní občanské postoje zažívá v posledních měsících Prostranství KX enormní tlak ze strany režimních institucí od hasičů po finanční úřad.

Alena Ivaňušenková

(Алена Іванюшэнка, nar. 1991 v Minsku)
je dramatička. Vystudovala fakultu žurnalistiky na Běloruské státní univerzitě a Školu mladého spisovatele při Svazu běloruských spisovatelů. Je autorkou 5 divadelních her, z nichž se většina dostala do užšího výběru různých dramatických soutěží nebo získala zvláštní ocenění. Tři hry byly uvedeny na jevišti. Věnuje se dokumentárnímu divadlu, píše výrazným moderním jazykem v duchu poetiky nového dramatu, dotýká se ostrých sociálních témat, zejména otázek postavení ženy ve společnosti. Spolu s manželem divadelním režisérem a teoretikem Aljaxejem Strelnikavem, propuštěným nedávno z Akademie umění za své občanské postoje, vychovává syna.

IV.

Činohra Národního divadla / rezidenční pobyt pro dva běloruské dramatiky.

Andrej Ivanov

nar. 1984
je běloruský dramatik, scenárista a režisér, v současné době žije a působí v Moskvě. Jeho dramatický debut To všechno ona (2012) byl oceněn na řadě soutěží, přeložen a inscenován v několika jazycích včetně češtiny. Následovaly další hry, například Dětská křížová výprava (2014) o přenesené odpovědnosti a očekávání vlastního spasení prostřednictvím druhého člověka, Rudý vlk (2015) o vstupu do dospělosti, který podněcuje částečně fantastická postava afghánského vysloužilce Stase, či Princezna z učňáku (2018), na jejíž motivy vznikl v roce 2020 stejnojmenný film. Píše také pro děti: hra Srpen-6 (2018) vypráví o chlapci, který se prostřednictvím smyšleného kosmu snaží vyrovnat se smrtí a zároveň nastupující dospělostí.

Alexej Makejčik

nar. 1985
úspěšně debutoval hrou Stud (2015), kterou napsal v rámci Laboratoře dramatického psaní Centra běloruské dramaturgie a která figurovala mezi finalisty festivalů současného dramatu. V jeho hrách se často objevuje motiv neschopnosti komunikace současných lidí a to, jak tato absence přirozeného kontaktu a dialogu formuje psychologii vztahů a jednotlivce. Příkladem je text Zmatek (2019) – brilantní dialog psychoterapeutky a jejího klienta, při kterém se postupně vzájemně vyměňují role a pozice. Velmi originální je i Makejčikova hra Zabydlet se v betonu (2018), o mladém páru procházejícím partnerskou krizí.

Ke stažení

PDF
Tisková zpráva
Download

Fotografie z výstavy

česky