Maraton psaní dopisů s Amnesty International a představení Jana z Arku v HaDivadle

Někdy dokáže obyčejný dopis změnit lidský život. Napište ten svůj.

Připojte se k největší lidskoprávní akci na světě a pomozte lidem, kteří jsou nespravedlivě pronásledováni a vězněni. V některých zemích se totiž svobodný názor nebo kritika mocných trestá. Právě takovým chce kampaň Maraton psaní dopisů pomoci. 

12. prosince 2025 od 18:00 proběhne Maraton psaní dopisů v HaDivadle před reprízou inscenace Jana z Arku. 

Pakhšan Azizi

Ženy jsou v Íránu občany druhé kategorie – nemohou svobodně cestovat, plně rozhodovat o své budoucnosti a čelí rozsáhlé diskriminaci. Kurdská aktivistka Pakhšan se to rozhodla změnit. Už jako studentka univerzity se zapojila do kampaní za rovnoprávnost. A když propuklo řádění Islámského státu v severovýchodní Sýrii, vyrazila pomáhat vysídleným ženám a dětem přímo do tamních uprchlických táborů. Když se však vrátila zpátky do Íránu, místo uznání na ni čekala noční můra.

Íránské úřady Pakhšan Azizi svévolně nařkly z vykonstruovaných obvinění a udělaly z ní nepřítele režimu. V srpnu 2023 vtrhli agenti do domu její rodiny a zadrželi Pakhšan, jejího otce i sestru. A zatímco její příbuzní byli posléze propuštěni na kauci, kurdská aktivistka už ve vězení zůstala. 

Pakhšan zavřeli na samotce, kde strávila dlouhých pět měsíců. K tomu čelila mučení, vyhrožování smrtí a nátlaku dozorců, aby se doznala k nespáchaným zločinům. Její rodina po celou dobu nevěděla, kde se nachází. 

Následně Pakhšan nechvalně proslulý Revoluční soud odsoudil k smrti za „členství ve skupinách usilujících o ozbrojené povstání“. Proti rozsudku se Pakhšan zkoušela odvolat, letos v únoru ale tamní Nejvyšší soud odvolání zamítl. Její poprava tak může být vykonána každým dnem. Ani v cele smrti ale neztratila své odhodlání a opakovaně se zapojila do hladovky za další nespravedlivě uvězněné aktivistky. 

Odvážné bojovnice za lidská práva jsou íránskému režimu trnem v oku. Od celonárodního povstání Woman Life Freedom, které zemi zachvátilo před třemi lety, proto zintenzivnil používání trestu smrti. Na tamních popravištích často končí disidenti, demonstranti a aktivisté. 

Bojovnice z Amazonie

Skupina dívek ze severu Ekvádoru zažila na vlastní kůži, jaká je skutečná cena těžby fosilních paliv. Proces doprovodného spalování zemního plynu při těžbě a zpracování ropy, známý jako flérování, totiž zahltil tamní životní prostředí toxickými zplodinami a poškodil amazonský prales. Flérování si vybralo krutou daň také na zdraví tamní populace, která trpí alarmujícím počtem případů rakoviny. Dívky proto založily aktivistickou skupinu s názvem „Bojovnice z Amazonie“ a proti bezohledné těžbě se začaly bránit u soudu. Ten dal mladým aktivistkám nakonec za pravdu a flérování zakázal. To, navzdory rozsudku, ale pokračuje dál. A mladým aktivistkám hrozí nebezpečí.

Loni v únoru před domem jedné z nich explodovala podomácku vyrobená bomba. Stalo se tak pár dní poté, co jí slovně napadla tamní ministryně energetiky a dolů. Tu aktivistka konfrontovala s údaji ekvádorského ombudsmana, podle kterých fléry z Ekvádoru nemizí, ale naopak přibývají nové. 

Dívky i jejich rodiny se kvůli útokům obrátily na ekvádorské úřady s prosbou, aby je ochránily. Ty však uvedly, že jim ochranu poskytnou pouze pod podmínkou, že ukončí veškerou aktivistickou činnost. Dívky se ale nechtějí fosilnímu průmyslu vzdát. 

„Vyrostly jsme vedle flér, které po více než půl století přinášejí smrt, zkázu a chudobu do naší Amazonie. S úzkostí sledujeme, jak plameny těchto ohnivých monster osvěcují naše noci, ničí divokou přírodu a ničí náš vzduch, vodu i budoucnost,“ přibližují svou motivaci členky Bojovnic z Amazonie. 

Flérování je intenzivním zdrojem znečištění a skleníkových emisí. Vláda Ekvádoru přesto dlouhodobě přehlíží jeho dopady. Místo toho tamní klimatičtí aktivisté a aktivistky čelí nátlaku, žalobám a zastrašování. 

Sonia Dahmani

Diváci tuniských médií vídali Soniu pravidelně na obrazovkách. Jako právnička totiž v různých pořadech komentovala řadu témat – upozorňovala na kruté podmínky v tamních věznicích, diskriminační praktiky úřadů nebo migrační situaci v Tunisku. Režim tuniského prezidenta Saída ale nestrpí žádnou kritiku. Úřady proto Soniu křivě obvinily z úmyslného šíření falešných zpráv. Následně vtrhli do jejího domu ozbrojenci a tuniskou právničku zadrželi. Nyní jí hrozí až 25 let za mřížemi.

Úřady proti Sonie Dahmani vedou celkem pět žalob, a to jen kvůli tomu, že využívala své právo na svobodu slova. V některých případech už byla odsouzena k odnětí svobody. „Odsuzujete mě za to, že prý pošpiňuji Tunisko, ale to vy ho pošpiňujete nespravedlivými soudy,“ reagovala na vynesení jednoho z rozsudků. 

Sonia je nyní držena v nelidských podmínkách, které se mohou rovnat mučení nebo jinému špatnému zacházení. V její cele se vyskytují krysy a hmyz, kvůli rozbitému oknu pak během chladných měsíců trpí zimou. Dozorci navíc zakazují její rodině, aby Sonie přinesla teplé oblečení či jídlo. Zdraví tuniské právničky se proto rychle zhoršuje. 

Od roku 2021, kdy prezident Kaís Saíd převzal veškerou moc, se lidskoprávní situace v Tunisku výrazně zhoršila. Byla zrušena většina institucí zajišťujících nezávislost justice a režim přistoupil k tvrdým zásahům vůči migrantům a uprchlíkům. Novináři, aktivisté a další kritici režimu jsou navíc umlčováni represivním zákonem o kyberkriminalitě a dochází k systematickému potlačování svobody projevu i občanské společnosti. 

19:30 – Jana z Arku

How dare you? Pravila Jana, když uslyšela hlasy, a vydala se bez zaváhání do krvavé bitvy. 

Kolektivní sen středověkého lidu o spasitelce, která dokáže zastavit stoletou válku. Důvěra šlechty ani vojáků se však mladé nezkušené dívce nezískává lehce. Jana musí projít těžkými zkouškami, aby přesvědčila své okolí o svých schopnostech. Nekompromisní střet s autoritou a mocenské machinace ji provázejí na každém kroku. Jana spoléhá na víru, ale kdo jsou hlasy, které k ní promlouvají? Její stavy tranzu vzbuzují v jedněch nedůvěru, jiným přináší naději její schopnost vidět za horizont. V co ale Jana věří? V Boha? A co když Bůh mlčí? Pomůže kartářka, nebo se musí spolehnout pouze sama na sebe? Inkvizice však hovoří jasně: This girl is on fire!

Kolektivně tvořená celosouborová inscenace inspirovaná legendou Jany z Arku se zabývá otázkou, v co dnes věříme. Může jedna žena změnit svět? A měla by na to být sama? Aktivismus, egoismus, nebo obojí naráz? Janin příběh zpochybňuje genderové normy a zviditelňuje radikální přesvědčení o utopiích a vlastní pravdě. Máme odmítat násilí, když věříme, že skrze něj dokážeme zachránit svět? Jana z Arku promlouvá o tom, jak čelit opozici, jež vám nerozumí, o ženské slávě a nedůvěře v mládí. Only God can cancel me.

Těšíme se na vás 12. 12. 2025 od 18:00 v kancelářích HaDivadla (na ochozu Alfa pasáže, nad HaDivadlem) a na představení v 19:30. Všem pisatelům děkujeme!