Třicet: Horizontální oslava
Horizontální oslava u příležitosti 30. výročí Sametové revoluce. Osou dne se symbolicky stalo 30 rozhovorů se 30 osobnostmi. Pozornost byla věnována širokému spektru témat, která CED pokládá za zásadní nejen v souvislosti s vývojem posledních třiceti let, ale zejména dnes.
Slovo oslava evokuje halasnou a blyštivou událost, cinkání skleniček, hudbu, tanec, halekání z otevřených oken a mávání prapory. Oslava v CED se stala především důvodem k přátelskému setkání a společnému zamyšlení nad tím, kde žijeme a co se kolem nás děje.
Cílem nebyl definitivně uzavřený jevištní tvar koncentrovaný do krátkého inscenačního tvaru. Chtěli jsme vytvořit horizontální událost – zrušit hranice mezi jevištěm a hledištěm, zrušit hranice v čase.
Akce CED odkazovala na historickou paralelu, kdy se soubory Husa na provázku a HaDivadlo staly vůbec prvními divadly, která v listopadu 1989 vyhlásila protestní stávku.
Oslava začala v 16,00 hodin a trvala nepřetržitě až do půlnoci. Po celou dobu byl k dispozici bar s jídlem a pitím. Diváci mohli odcházet a přicházet dle libosti, zúčastnit se v případě zájmu dalších akcí v Brně a zase se kdykoliv vrátit za námi.
Součástí oslavy se stala i videoprojekce unikátních dobových záznamů a výtvarná instalace Zeď paměti sestavená z revolučních hesel, prohlášení a vzkazů lidí.
Během osmi hodin čtyři moderátoři nepřetržitě hovořili se třiceti českými a slovenskými hosty.
Program s hosty
JANA SOUKUPOVÁ: SITUACE BRNĚNSKÉHO DISENTU
Novinářka a někdejší disidentka. V 80. letech se v jejím bytě scházeli brněnští disidenti. V prosinci roku 1989 spoluzaložila první nezávislé Moravské noviny. Pracovala jako šéfredaktorka několika periodik. Vydala knihu Nepoddajní aneb Nešlo to jinak o brněnských disidentech. Rozhovor bude zaměřen na situaci brněnského disentu, události 17. listopadu 1989 v Brně i její osobní pohled na vývoj, který následoval.
VLADIMÍR STEHLÍK: PAMĚTNICKÁ ZKUŠENOST S PROTIKOMUNISTICKÝM ODBOJEM
Bojovník proti komunistickému režimu. V 50. letech dával najevo nesouhlas s komunistickým režimem, a byl proto vyloučen z vysokoškolského studia. Založil protistátní skupinu a za její aktivity byl odsouzen ke třem letům vězení za podvracení republiky. Později byl odsouzen k práci v uranových dolech. V roce 1968 se aktivně zapojil do událostí Pražského jara a v roce 1989 se stal jedním ze zakladatelů Brněnského Občanského fóra. V rozhovoru promluví o tom, proč považoval za nezbytné osobně se angažovat v protikomunistickém odboji a jak hodnotí vývoj třiceti porevolučních let.
MARKÉTA KOS MOTTLOVÁ: KONEC DEMOKRACIE 30 LET PO JEJÍM TRIUMFU
Rok 1989 byl globálně vnímám jako vítězství demokracie v přímé soutěži s autoritářstvím. Třetí vlna demokracie, o které mluvil Samuel Huntington, se sice převalila světem, po třiceti letech ale jako by hrozilo, že po ní zůstane jen několik jezírek. O dnešní krizi demokracie bude mluvit politoložka Markéta Kos Mottlová.
VANDA MAUFRAS ČERNOHORSKÁ: OSUDY FEMINISMU: NEŽÁDOUCÍ SVOBODA?
Proč se součástí porevolučního importu společenských modelů západu nestal také feminismus a genderová otázka, a boj za rovnoprávnost je u nás nadále nepopulární agendou? V době, kdy se ve střední Evropě vrací zpět autoritářství se zřetelně patriarchálním nádechem, je na místě se ptát, jaká je situace lidských – a tedy i ženských – práv. Témata pro socioložku Vandu Černohorskou, doktorandku FSS MU#a zástupkyni Genderové expertní komory ČR.
MICHAL DOLEŽEL: VÝZNAM A BUDOUCNOST BRNĚNSKÉHO SOKOLA
Člen brněnského Sokola a spolku Post Bellum – Paměť národa. Brněnský zastupitel, archeolog a etnolog usiluje o propojení občanského života v Brně s jeho historií, kulturou a uměním. Organizoval festival Sokolské culturae, festival Moje 20. století či výstavu historických fotografií pod širým nebem Paměť v ulicích. V rozhovoru promluví o občanském životě v Brně, o smyslu Sokola v dnešní době a o potřebě zachovávat svědectví pamětníků nejen komunistických zločinů.
PETR OSLZLÝ: ÚLOHA DIVADLA HUSA NA PROVÁZKU V LISTOPADU 1989
Dlouholetý dramaturg Divadla Husa na provázku a ředitel Centra experimentálního divadla, nyní rektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V 80. letech spolupořádal tajné bytové semináře Podzemní univerzity, v roce 1989 byl jedním z organizátorů listopadové stávky a zakládajícím členem Občanského fóra. V letech 1990-1992 působil jako poradce a asistent Václava Havla. Promluví o tvorbě a činnosti Divadla Husa na provázku v normalizačních letech, o jeho úloze v turbulentních událostech, které vedly k režimní změně v listopadu 1989, i o tom, jak dnes vnímá úlohu experimentálního divadla.
SANDRA SILNÁ: ROLE DUCHOVNÍCH A CÍRKVÍ V DNEŠNÍM SVĚTĚ
Farářka. Duchovní Husova sboru v brněnské Botanické ulici je známá nejen širokým záběrem svých zájmů (studovala judaistiku, psychosociální studia, environmentální studia, teologii a nyní pivovarnictví, chová včely a vaří vlastní pivo značky Božínku), ale především svým otevřeným přístupem k roli farářky. Rozhovor s ní se zaměří na to, jakou duchovní pomoc dnes lidé hledají u farářky, jaká je role a postavení církve v současném světě a proč je dobré, aby byla jako farářka aktivní na sociálních sítích, pořádala brunche a otevírala církev mladým lidem.
DANA KROKOVÁ: OBČANSKÉ HNUTÍ ROMŮ V 90. LETECH
Působí jako romská poradkyně na Magistrátu města Brna. Dlouhodobě se věnuje romské komunitě, předškolním dětem a ženám. Rozhovor se bude věnovat lokálnímu dění v Brně, proměnám romské komunity, romských hnutí a soužití Romů s majoritou.
JÁN POLYÁK: DEMOKRACIE – EKONOMICKÝ A SOCIÁLNÍ PROPAD ROMŮ?
Byl vůbec prvním asistentem prevence kriminality v Brně, působí také jako mentor romských rodin. Je muzikant, hraje na basovou kytaru a v komunitě je velmi uznávanou osobností. Rozhovor s ním bude sledovat osobní zkušenost Roma se změnou režimu, jeho příběh před a po roce 1989 včetně reflexe současné situace romské komunity jeho optikou.
LUCIE TRLIFAJOVÁ: (NE)DŮSTOJNÉ MZDY
Kolik stojí důstojný život v porevolučním Česku? Lucie Trlifajová z centra SPOT a Platformy pro důstojnou mzdu bude reflektovat problém ne/rovností, nízkých mezd a vývoj tří dekád demokratizovaného trhu práce.
BARBORA BÍROVÁ: SOUČASNÁ KRIZE DOSTUPNOSTI BYDLENÍ
Jak na česká města dopadá krize dostupnosti bydlení? A o čem vlastně mluvíme, když říkáme „krize bydlení“? Antropoložka Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení vyloží, jak jsme se do současné situace dostali a jaké z ní vedou cesty ven.
ANNA POSPĚCH DURNOVÁ: SEBEURČENÍ, EMOCE A DEMOKRACIE
Podařilo se s přechodem k modelu liberální demokracie „liberalizovat“ a „odpaternalizovat“ i (zdravotnické) instituce? Co nám debata třeba o domácích porodech říká o společnosti jako celku – a o jejím vývoji za posledních třicet let? Politoložka Anna Pospěch Durnová z Institut für Höhere Studien ve Vídni a FSV UK bude hovořit o propojení emocí a demokracie na konkrétních příkladech z vlastního výzkumu.
EVA FRAŇKOVÁ: ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR PO LISTOPADU 1989
Kolektivizace vesnice patří k nejtrvalejšímu dědictví komunistické diktatury. V Československu také byla provedena důkladněji než v Polsku či Maďarsku. Po roce 1989 se ale, na rozdíl od boomu v živnostnictví, drobné zemědělství do Čech a na Moravu nevrátilo – naopak se stalo ještě intenzivnějším, mechanizovanějším a vůbec „větším“ než dříve. O tom bude mluvit Eva Fraňková z Katedry enviromentálních studií FSS MU.
MARCEL TOMÁŠEK: FILOSOFIE VEŘEJNÉHO PROSTORU
Rok 1989 znamenal pro městskou krajinu a územní plánování zásadní zlom. Jak se staví současnost a společnost k stavebnímu dědictví socialismu? Existuje v České republice snaha promýšlet proměnu využití veřejného prostoru, nebo jsme jen hřištěm developerů? Promluví přední historický sociolog Marcel Tomášek z FHS UK a Fakulty architektury ČVUT.
KRISTINA ANDĚLOVÁ: DIVOKÉ DEVADESÁTKY A JEJICH DĚDICTVÍ
90. léta jsou spojena jak s tunelováním a bujením šedé ekonomiky, tak s euforickou svobodou, která jako by se od té doby vytratila. Transformace umožnila tehdejším mladým lidem dostat se do pozic, kam jinak spějí desítky let. Ve stínu černo-bílého vidění často zaniká specifická kultura devadesátek, na kterou vzpomíná generace dnešních třicátníků. O tom všem promluví historička Kristina Andělová z Ústavu soudobých dějin AV ČR.
LUDĚK NAVARA: PŘÍBĚHY ŽELEZNÉ OPONY
Novinář, spisovatel a historik. Spolupracuje zejména s MF DNES a Českou televizí. Zabývá se zločiny nacismu a komunismu. Mimo jiné vydal knihu Příběhy železné opony a další dvě její pokračování. Hovořit bude o historických okolnostech pádu železné opony, režimní změny 17. listopadu 1989 i o tom, jak v tomto kontextu vnímá vývoj posledních třiceti let.
MILOŠ GREGOR: FENOMÉN FAKE NEWS
Politolog. Na doktorandském studiu politologie se věnuje zejména politickému marketingu, brandingu v politice a propagandě. Spolu se skupinou studentů (Zvol si info) napsal oceňovanou popularizační publikaci Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. V rozhovoru zaměřeném na fenomén fake news a dezinformací dojde i na to, v jakém stavu je marketing českých politických stran.
MICHAL ŽENÍŠEK: TŘICET LET LEGENDÁRNÍHO BRNĚNSKÉHO KNIHKUPECTVÍ
Knihkupec. Jako jeden z prvních otevřel po listopadu 1989 soukromé knihkupectví, které v Alfa pasáži funguje dodnes, teď ho však zřejmě čeká změna majitele. Rozhovor bude sledovat osudy legendárního brněnského knihkupectví, kde se po třicet let setkávají významné osobnosti nejen brněnské kultury, a jak se za tu dobu proměnily čtenářské zvyklosti a postavení malého výběrového knihkupectví mezi internetovými giganty.
PETER KALMUS: IZOLÁCIA KOŠICKÉHO DISENTU A KONTAKTY NA PRAHU, BRNO, OLOMOUC PRED 1989
U melec-samouk, disident, občiansky aktivista, spoločensky angažovaný pred aj po revolúcii. V rozhovore poskytne svoj pohľad na stav občianskej spoločnosti v minulosti a dnes z Košíc, mesta, ktoré bolo vždy príliš ďaleko od diania a príliš náchylné na ponorkovú chorobu.
ĽUBO BURGR: ALTERNATÍVNA KULTÚRA ZA TOTALITY NA ODĽAHLEJ VÝCHODOSLOVENSKEJ PERIFÉRII VS. PO REVOLÚCII V HLAVNOM MESTE
Hudobník, režisér, skladateľ, herec. Od 80tych rokov mnohostranne aktívny v hudbe aj divadle. Pred revolúciou bol súčasťou prešovského undergroundu, po revolúcii bratislavskej kaviarne v projektoch Ali Ibn Rachid, Divadlo STOKA, Divadlo SkRAT, A4, Požoň Sentimentál, Burgr&Pjoni, Združenie pre súčasnú operu a i.
BARBORA ŠEDIVÁ: BRNO, TRENČÍN, BRATISLAVA, KOŠICE - ŠPECIFIKÁ KULTÚRNEHO SIEŤOVANIA
Kurátorka, teoretička, organizátorka predovšetkým na poli nových médií a neobjavenej lokálnej tvorby po celom Česku, Slovensku, aj v ahraničí. Zaujíma sa o transformujúci sa kultúrny svet, kde vďaka nástupu technológií a sieťovaniu ľudí miznú hranice medzi lokálnym a globálnym. Členka kolektívu 4AM, spoluzakladateľka kultúrneho priestoru PRAHA v Brne, festivalu Multiplace, v minulosti pôsobila v projektoch Cena Oskara Čepána, Tabačka Kulturfabrik, a i.
JIŘÍ HLAVENKA: KAM NÁS VEDOU INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE?
Podnikatel a investor. Vizionář, který v oblasti informačních technologií nejednou tzv. „předběhl dobu“ – byl u prvopočátků českého internetu, spoluzaložil první internetový obchod Vltava.cz, vydal více než třicet publikací z oblasti informačních technologií a internetu, investuje do nadějných startupů – v posledních letech například do mimořádně úspěšného projektu Kiwi.com. V rozhovoru promluví o tom, proč coby úspěšný podnikatel považuje za důležité podporovat nejisté začínající projekty a jak vidí budoucnost nejen internetovou.
VÁCLAV MENCL: MĚSTO BRNO PO PÁDU KOMUNISTICKÉHO REŽIMU
V letech 1990-1992 primátor Brna. Na brněnském VUT vystudoval obor stavba měst a o mnoho let později sám jedno vedl. Tématem rozhovoru bude stav města Brna jen pár měsíců po listopadové režimní změně, tehdejší nejpalčivější úkoly a následné proměny Brna nejen po urbanistické stránce.
DANA HRADCOVÁ: ÚSTAV(EB)NICTVÍ 30+
Rozhovor s praktickou filosofkou Danou Hradcovou o naší křehkosti, zranitelnosti a vzájemné závislosti v minulosti, současnosti i budoucnosti. O životě lidí označovaných za postižené, o výstavbě, údržbě a rozpadu budov, jež nám mají umožnit vést společný „normální” život.
TOMÁŠ PAVLAS: MUŽI A DEMOKRACIE
Jakou roli sehráli muži v transformaci společnosti před třiceti lety a jakou hrají dnes? Proč jsou stále veřejně činní muži tak málo angažovaní v otázkách rovnosti mužů a žen? Na tyto (a další) otázky bude odpovídat Tomáš Pavlas, manažer programu prosazování genderové rovnosti z organizace Otevřená společnost a zakladatel iniciativy Genderman.
NADĚŽDA JOHANISOVÁ: KLIMATICKÁ ZMĚNA, EKOLOGIE A EKONOMICKÝ SYSTÉM
Jak hluboké kořeny má současná krize? Jak přesně souvisí náš ekonomický systém se současným rozvratem? Je jádro problému v „ekonomismu“? A jak k tomu přispívá ekonomická teorie hlavního proudu? O tom všem si budeme povídat s ekologickou ekonomkou Naděždou Johanisovou, působící na Katedře environmentálních studií FSS MU.
EVA KLÍČOVÁ: TRANSFORMACE LITERATURY
Porevoluční literatura se v tržním prostředí po roce 1989 sice zbavila cenzury a nutnosti respektovat normalizační „realismus“, musela ale čelit dříve nepředstavitelné kulturní komercializaci. Jak listopadový předěl proměnil psaní v ČR a proměnil jej vůbec? Reflexi nabídne přední literární kritička a redaktorka brněnského časopisu Host, Eva Klíčová.
DOMINIK ŽELINSKÝ: ČESKO-SLOVENSKO PO TŘICETI LETECH
„Sametová“ či „něžná“ revoluce byly patrně tím posledním dějinným aktem, který Češi a Slováci uskutečnili spolu – v rozdílné povaze listopadových událostí se zrcadlí i jiný průběh normalizace v obou částech federace. Jestliže ale v 90. letech české elity hleděli na Slovensko jako na relikt východního autoritářství, dnes do něj často promítají vlastní naděje (a frustrace). O současných česlo-slovenských vazbách promluví Dominik Želinský, sociolog působící na University of Edinburgh.
BARBORA BEREZŇÁKOVÁ: POREVOLUČNÝ VÝVOJ OČAMI OBYČAJNÝCH ĽUDÍ
Dokumentaristka, vyštudovala na VŠMU aj New York Film Academy. Vyrastala v mečiarizme a túto dobu zreflektovala vo filme Skutok sa stal. V dokumentárnom cykle Opýtaj sa vašich sa venuje udalostiam rokov 1968 a 1989 očami bežných ľudí.
TOMÁŠ HUČKO: GENERÁCIA NEZAŤAŽENÁ ŽIVOTOM V SOCIALIZME - AKÝ JAZYK POUŽÍVAŤ NA PÍSANIE O ĽAVICOVÝCH TÉMACH DNES?
Prekladateľ, spisovateľ, rozhlasový dramatik, šéfredaktor angažovaného mesačníka Kapitál, spoločensko-kultúrneho časopisu združujúceho autorov a autorky z rôznych umeleckých a spoločensko-vedných odvetví. Snaží sa preniesť aktuálne spoločenské témy do slovenského kontextu a vybojovať im miesto na mediálnom trhu.
Moderátoři
SOŇA BARANOVÁ
Moderátorka České televize, dříve redaktorka Českého rozhlasu Brno.
PETR KUBALA
Sociolog působící na Sociologickém ústavu Akademie věd, kde se v oddělení Socioekonomie bydlení zabývá současnou krizí dostupnosti bydlení ve velkých městech. V Brně dokončuje doktorát na FSS MU a zároveň se tu dříve podílel na výzkumu pro projekt Rapid Re-housing.
MATĚJ METELEC
Esejista, publicista a redaktor kulturního čtrnáctideníku A2. Publikoval desítky textů různých žánrů v mnoha periodikách, krom domovské A2 například v Labyrint Revue, Hostu nebo Salonu Práva. Ve svých esejích se věnuje dějinám marxismu nebo českému politickému myšlení. Pravidelně spolupracuje s MFDF Ji.hlava a HaDivadlem.
SAMČO, BRAT DÁŽDIOVEK
Venuje sa performatívnej tvorbe (divadlo, slam poetry, koncerty s projektmi Samčo, brat dážďoviek, Pentagramček alebo Verejné deti). Nahráva v teréne, zbiera detskú hudobnú a dramatickú tvorbu, píše o hudbe a utajenej kultúre, trénuje umelú neinteligenciu, dokumentuje bizarné spoločenské javy zasadené do lokálneho kontextu.
ALICA SIGMUND HERÁKOVÁ
Romská novinářka, zakladatelka online televizi Tuke.TV, mj. pracovala pro Muzeum romské kultury, pro které např. editovala publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností nebo Českou televizi a Český rozhlas Radiožurnál.
TEREZA STRNADOVÁ
Novinářka (Česká televize), dříve reportérka pořadu Reportéři ČT a redaktorka brněnské redakce MF DNES. Spoluautorka divadelní hry Mediální pakáž aneb Dreamjob tematizující problematiku dezinformací a fake news.
Videozánam (8h)
Napsali o nás
„Třicet: Horizontální oslava se v prostorách Divadla Husa na provázku stala suverénní demonstrací znovuobjevené sounáležitosti všech tří složek Centra experimentálního divadla. Maraton třicítky rozhovorů disponoval bezproblémovou technickou realizací, neinvazivním moderováním, sympaticky neformální atmosférou i pestrostí vybraných osobností. V ideálním poměru zahrnul odborníky, pamětníky i svérázy.“ [1]
Petr KlariN Klár pro Divadelní noviny.
[1] Samet v Brně. Klár, Petr Klarin. – In: Divadelní noviny. Roč. 28, č. 21 (10. 12. 2019), s. 5.