Otázky o kultúre udržateľnosti sa v umeleckej sfére otvárajú čoraz častejšie. Jeden z naratívov, ako sa o environmentálnej téme baviť, je „nerůst“ – model návrhov a politík smerujúci k sociálnej a ekologickej transformácií spoločnosti, postavený na kritike kapitalizmu.

Nerastové myšlienky nachádzajú svojich zástupcov aj v kultúre, o čom svedčí napr. otevřený dopis ministru kultury alebo nerůstová sezona v HaDivadle. Dôležitým míľnikom pre domáce nerastové hnutie bolo zorganizovanie prvej medzinárodnej konferencie o nerůstu v Česku, ktorá prebehla na jeseň 2022 v Brne.

O konferenci a o tom, prečo je dôležité diskutovať environmentálne otázky naprieč obormi, sme se bavili s Evou Fraňkovou – odborníčkou na ekologickú ekonómiu, nerastovou popularizátorkou a odbornou asistentkou na Katedře environmentálních studii FSS MU.

Rozhovor s Cassie Thornton a Magdalenou Jadwigou Härtelovou o projektu Hologram.

Rozhovor s divadelní režisérkou a pedagožkou Janou Svobodou o dokumentárním divadle, metodě Úhly pohledu a divadle social-specific.

Úryvky z knihy filosofky a teoretičky umění Bojany Kunst Artist at Work: Proximity of Art and Capitalism vybral a přeložil Petr Kubala.

Rozhovor s Magdalenou Šipka, Martinem Tománkem a Danem Vykoukalem o projektu Futuropolis vedla Barbora Liška. Úvod k rozhovoru napsala Barbora Kleinhamplová.

Rozhovor s režisérom Jiřím Austerlitzom

Rozhovor s Agatou Adamieckou Sitek o progresivním divadelním hnutí, feminismu a změnách na polských divadelních školách

Vysoké umělecké školy nabízejí studujícím podnětné a bezpečné prostředí, v němž mohou svobodně rozvíjet své umělecké schopnosti a vize. Taková je přinejmenším idea. V praxi však umělecké školy každodenně zápasí s různými formami sexismu a rasismu. To dokládají svědectví, která posbíraly Anissa Boujdaini a Ilse Ghekiere mezi studujícími a vyučujícími různých vlámských uměleckých škol.

Studie se pokouší zmapovat prostor diskuse kolem iniciativy #nemusíštovydržet v roce 2021. Vychází z analýzy 230 normostran textu a 1100 minut audiovizuálních materiálů.

Rozhovor se stand-up duem výzkumnic Kateřinou Liškovou a Lucií Jarkovskou o nedorozumění ohledně systémovosti problémů, na které poukázala studentská iniciativa NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET. 

Romská spisovatelka Eva Danišová shrnula první rok pandemie COVID-19 jednou větou.

Esej německého slavisty a literárního překladatele, zakladatele brněnského klezmer souboru HaChucpa a dlouholetého pedagoga JAMU o pojmu svobody v současné společnosti, o (uměleckém) vzdělávání ke svobodě a "pravé" globalizaci.

Rozhovor s filozofkou Alicí Koubovou o performanci, společenské roli kultury a etice péče

Karanténní opatření velí držet se v dostatečné vzdálenosti od ostatních a sdílet prostor s co nejmenším možným počtem lidí. „Sociální odstup“ je heslo dnešních dnů, doslovně přeložené z anglického „social distancing“ a podivně nepřesné, neboť se jedná zejména o odstup fyzický. Sociální odstup by totiž znamenal i popření společenské solidarity, která je naopak dnes mimořádně důležitá. Do důsledku aplikovaný sociální odstup je zároveň pravým opakem divadla.

Rozhovor s Annou Šabatovou o živém odkazu Charty 77 a budoucnosti lidských práv.

Speciální příloha CEDITu 07, v níž kurátorská trojice reflektuje Salón české scénografie VZTAHY FUNDUS UTOPIE. 

Některá divadla budují svůj úspěch na hereckých hvězdách, jiná jdou cestou uspokojení odvěké lidské touhy bavit se a dojímat, některá sázejí na propracovaný dramaturgický program a jiná, ta to mají asi nejtěžší, se snaží následovat ideál divadla jakožto prostoru veřejné diskuse.

Rozhovor s rakouským filozofem Konradem Paulem Liessmannem o dvou principech vzdělávání, moralizaci umění a chvále hranic.

Na prelome roku 1999 a 2000 sme sa triasli pred strašiakom s menom Y2K, ktorý mohol zapríčiniť kolaps počítačových systémov. Reálne hrozby buď neboli dostatočne katastrofické, alebo boli otázkou vzdialenej budúcnosti. Pre majoritu zmena klímy ostala problémom odborníkov a politických elít, pre politické elity zas problém odborníkov, ktorý nenaženie volebné preferencie.

Rozhovor s klimatologem Alexandrem Ačem o zprávách IPCC, Gretě Thunberg a společenské dopovědnosti vědce.